8 věcí, které jsem řekl startupům

Po účasti v programu StartupYard II. 2012 s projektem Pizzatime.cz (dnes DameJidlo.cz ) jsem byl požádán o malý mentoring a shrnutí „lessons learnt“ z mého působení v tomto akcelerátoru. I přesto, že se nepovažuji za příliš úspěšného startupistu, rád jsem pozvání přijal.

O čem jsem mluvil?

 

1.Talk but work! 

První týdny budete jenom mluvit – s mentory, s ostatními, pitchovat. Je důležité to nepokládat za práci. Mluvení není práce, schůzky nejsou práce. Je to něco, co vám ubere čas, a ten je třeba dohnat po odpoledních a večerech. Nikdo vás hlídat nebude, ale demo day, kde musíte prezentovat,  se neúprosně blíží.

2. No excuses.

V sprnu jsem si myslel, že PIZZATIME nemá plánovaný růst prostě proto, že je léto a lidi neobjednávají…. kecy. Je umění být na sebe přísný a nehledat výmluvy – jako founder k sobě nebo k vlastním zaměstnancům. Byznys má pouze objektivní měřítka a kdo chvíli stál, už stojí opodál. Pamatujte, že cokoliv vás brzdí, číkoliv je to vina, se projeví na výsledcích.

3. Měřítko úspěchu.

Cokoliv budete dělat, vždy si určete jednu metriku, která bude známkou úspěchu nebo neúspěchu. Počet zákazníků, registrací apod. Kolem hodně „YESmanů“, kteří vás budou plácat po zádech i když 3 měsíce nikam nepokročíte. Měli byste v každém okamžiku vědět, jak jste na tom a kde máte mezery.

4. Demo Day

Je naprosto zásadní, abyste měli už na Demo Day produkt, který budete prezentovat. Pokud ho nemáte, můžete mít sebelepší pitch, ale za týden si na vás nikdo nevzpomene. Ani zákazník, ani novinář, ani investor. Roman Staněk řekl: „Investor se musí ozvat hned potom, co přiletí ze schůzky domů, jinak to ber jako zdvořilé ne.“

5. uvědomit si, co chybí 

Někdy je lepší, dívat se pod nohy, na čem můžete uklouznout, než jak vysoko polezete. Ve svém podnikání jsem měl spoustu brzd, které samy o sobě problém nedělaly, ale všechny dohromady „utahaly vola“. Říkám tomu „teorie cedníku“, např. Tomáš Čupr „čůrá na ohýnky“. V Pizzatime byla slabina v IT backgroundu a složení teamu, např. Limmate selhali technologicky, ActivePeopleDo na to neměli čas apod. Vtip je v tom problémům předcházet, ne je řešit, až jsou z nich noční můry.

6. Předčasné uspokojení.

Na spoustě projektů, které jsem sám spouštěl, jsem se falešně upínal na samotné uvedení produktu na trh. Tak nějak jsem čekal, že to potom půjde samo. Nešlo. Spuštění produktu je jenom začátek dlouhé cesty. Práce nastává potom – získat první uživatele, první peníze, masírovat týdně updaty. Vzpomínáte na launche projektů ze SY 2012? Já moc ne.

7. Silicon Valley je blíž, než si myslíte.

Škoda, že účastníci SY nejedou do SF na začátku, ale až na konci programu. Pro mě osobně byla návštěva Sillicon Valley velice inspirativní.  Byl jsem překvapen, že to, na co si v Evropě hrajeme, tam opravdu funguje (pitche, angel investoři, VC, akvizice apod.). Setkání s Alainem Rossmanem nebo Romanem Staňkem mi potvrdila, že svět je na dosah ruky a pokud máte dobrý nápad, team a pressure, máte šanci i jako Mr. Nobody. Ignorovat globální trh znamená, že pro svůj nápad nežijete, ale je to jenom hobby.

8. Pozor na zombifikaci!

Je fajn se do něčeho vrhnout po hlavě. Startup ale není typ firmy, jako spíše jedna z jejich fází. Startupem nejde být dokonečna. Startup je revoluce, změna a neustálé zkoušení nových přístupů. Myslím, že #fail není stigma, blbé ale je, když je startup dávno #fail, ale nikdo si to nepřipouští. Do živého tne super glosa od Danielle Morrill (doporučuji i s hudbou).

9. Enjoy it, use it.

Neberte se až příliš vážně, 9 z 10 firem jde stejně do ztracena… Ale pokud máte šanci pracovat na svém snu, dejte do toho vše. Využijte maximálně nálepky startup – prezentujte se, poutejte pozornost, zaměstnávejte lidi skoro zadarmo (jste startup..:), mějte vždy důvod nejít se svou holkou do kina (mimochodem existuje na to i knížka). A hlavně – užijte si to!

 

Gates i Zuckerberg nedostudovali – má to být vzorem?

V poslední době se v prostředí startupů (začínajících malých firem) setkávám s jevem, kdy mladý podnikatel (nebo vývojář, grafik) zahodí svá studia na VŠ, protože má našlápnuto na svůj velký globální startup. Udělal to Bill Gates, Mark Zuckerberg, tak proč by se měl školou zatěžovat on?  Nemyslím si, že je to dobrý nápad. A neříkám to jenom proto, že jako šedý vlk internetového podnikání jsem vysokou dokončit stihl. 

Mohl bych rozepsat spoustu důvodů, co univerzita s jistotou přinese. Poznáte spoustu přátel (ze kterých se za deset let stanou vysoce postavení lidé), dostanete se lehce do zahraničí. Každopádně získáte lepší přehled, slovní zásobu, naučíte se lépe pracovat s textem – jak při čtení, tak psaní. 

Pro mladého člověka vidím jeden zásadní důvod, proč studovat, a tím je konfrontace s autoritami. Bát se zkoušek, stíhat termíny seminárních prací a soustavně se připravovat v nějakém oboru je zkušenost nenahraditelná. Toto poznání přichází postupně časem. Nemyslím si, že je dobré hned po střední škole pracovat námezdně a naskočit do vlastního podnikání. Vědomosti a znalosti se odjakživa předávaly pod vedením starších, protože nedílnou součástí jsou i hodnoty. 

Rezignace na vysokou školu souvisí také s ambicemi a vytrvalostí. Pokud jsem položil VŠ a funguji dále, proč bych nepoložil při prvních problémech i můj projekt? Útěk nic neřeší, počítá se charakter a výdrž. Ruku na srdce, kromě mediků neznám žádný vysokoškolský obor, který by nešel udělat trochou učení v přestávkách jednoho nekončícího večírku, jakým studium na vysoké škole je. Existují také opravné termíny, výjimky a reparáty. Nechat se vyhodit je prostě umění. Školu dokončit potom není otázkou intelektu, ale spíše vůle. Známosti ze studií se poté stanou navždy vaší první a skvělou sítí, ve které budete vyhledávat pomoc nebo spolupracovníky.

Pokud máte talent, firmu rozjedete i za tři roky a budete o to lepší a zkušenější. A hlavně, hezký projekt se dá vyzkoušet nezávazně i během studií, nehledě na osvobození od sociálního a zdravotního pojištění. Jestli se teď vrhnete pouze do tvrdého byznysu, těžko si za pět let vzpomenete, že by bylo fajn něco dostudovat. O to více oceňuji snahu inkubátoru, který zve zkušené mentory a jehož se s mým projektem účastním.

Představte si třicet let od této chvíle. Jste ohromně úspěšní podnikatelé. Je to ale vše? Třeba budete chtít ovlivňovat svět kolem sebe více, účastnit se věcí veřejných, sdílet svůj pohled na svět. Co když budete chtít kandidovat na prezidenta? Ostatní se budou snažit nalézt vaše slabé stránky. S titulem, kontakty a nadhledem budete muset o to méně ostatním cokoliv dokazovat. Kromě znalostí ve mně vysoká škola zanechala určité postoje, ideje a naučila mě úctě a respektu. To vše tady dnes možná trochu chybí. Pokud se právě teď rozhodujete, zda se školou pokračovat nebo jí nechat, berte tenhle krátký text jako důrazný hlas pro.

 

článek vyšel dne 3.9.2012 v Hospodářských novinách