nový web města Třinec – otevřený dopis

Vážení třinečtí radní,

oslovuji Vás hromadně tímto dopisem, jelikož jsem měl se s většinou z Vás tu čest se již setkat. Rád bych se vyjádřil k nově spuštěné verzi stránek www.trinecko.cz, jako člověk, který má v této oblasti internetových prezentací 10 letou praxi a určité výsledky za sebou.

Nebudu se vyjadřovat ke grafickému zpracování, jelikož to je vždy otázkou subjektivní, rád bych však upozornil, že je stávající podoba webových stránek je nadále v rozporu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy viz – http://www.pristupnost.cz/pristupnost-webu-statni-spravy/ Nejde o hrozbu pokuty dle tohoto zákona, ale více mi záleží na světlu, které to hází na Třinec.

Druhou věcí, ke které se musím vyjádřit je zachovaná naprosto nepochopitelná struktura stránek – pokud není běžný občan erudovaný v rozdělení kompetencí mezi samosprávu a státní správu, nemá šanci z názvu sekcí poznat, kde potřebnou informaci hledat. Dám příklad – kde byste hledali rozpočet města? V aktualitách? Je to v působnosti městského úřadu nebo samosprávy? A není to náhodou na úřední desce? Většina ostatních měst přešla na rozdělení sekcí dle typu návštěvníka, který mi připadá mnohem srozumitelnější (sekce pro OBČANA, PODNIKATELE, TURISTU apod.) Zmatečnost webu umocňuje nefungující vyhledávání (zkuste si na trinecko.cz vyhledat frázi „rozpočet města“). Stávající stránky neslouží návštěvníkům, diskriminují handicapované občany a dělají městu ostudu navenek.

Nevím, zda je stávající stav výsledkem nekompetentnosti pověřených lidí, nebo to má souvislost s tím, že výběrové řízení vyhrála bývalá společnost jednoho z radních, ale je velikou škodou, že má Třinec webovou prezentaci na takové úrovni o to více, že se loňský rok o něm tolik mluvilo (hokejisté, zpěváci, p. Staszko apod.) a zájem o informace o Třinci byl loni rekordní http://www.google.com/trends?q=t%C5%99inec&geo=cze&sa=N

Rád bych podotknul, že jsme v roce 2012 a věc, jako internetová prezentace dle je otázkou desetitisíců korun – v roce 2011 bylo na odbor informatiky vynaloženo v neinvestičních nákladech 5 200 000 Kč! Dle stavu webových stránek je jasné, že je někdo vymýšlí bez potřebných schopností od počátku, což je určitě pracné a náročné (a nákladné) – krátkou rešerší po ostatních webech podobných měst zjistíte, že se jako celek outsourcují u poskytovatelů těchto služeb – stránky jsou poté moderní a věřím, že může dojít k úsporám v řádu statisíců korun v rozpočtu města ročně. Doporučoval bych se v dalším hledání rozpočtových rezerv soustředit i na tuto oblast. Pokud mám použít přirovnání, tak město také neskládá svůj vozový park mechaniky od první součástky, ale auta kupuje u prodejců aut.

Můj e-mail může znít jako zhrzená reakce jednatele firmy, která se účastnila výběrového řízení, ale měl jsem potřebu Vás na tento problém upozornit. Jsem ochoten s dalšími kompetentními lidmi z Třince bezplatně poskytnout oboru informatiky poradenství v této oblasti, případně existují firmy, které provádějí audit stránek dle zákona č. 365/2000 Sb. či se na obecní weby přímo specializují.

Stávající stav, který je v rozporu se zákonem, vnímám jako urgentní, prosím o předání kompetentní osobě.

 

Investovat do start-upu? 5 tipů z praxe

V průběhu 10 let jsem několikrát stál před rozhodnutím, zda investovat svůj čas nebo peníze do začínajícího projektu. Něco z toho vyšlo, mnoho ne. Rozhodl jsem se sepsat několik krátkých tipů, které možná někomu pomohou neopakovat chyby, na které jsem draze přišel já.

 Láká vás kamarád pracovat zadarmo do svého start-upu s vizí dolarových zisků? Zvažte …

1. jsou v tom peníze?

Peníze jsou až na prvním místě. Pokud dělat něco z nadšení, jen pro nehynoucí slávu uživatelů, s prvními problémy to omrzí. Musí přijít peníze, aby se projekt mohl rozvíjet. Vždy začnete plánem, jak a kdy získáte z/do projektu peníze.

2. jdou do toho všichni naplno?

Rozebírat nápad s kámošem v hospodě je fajn, ale pořádný úspěch si zpravidla žádá pořádné nasazení. Nechoďte do projektů, který stojí na lidech, kteří mají jinou práci, více dalších projektů nebo víte, že se mu nebudou věnovat naplno. 

Kdo má dostat zaplaceno hned a kdo bude společník? Podílem odměňte toho, o kom jste přesvědčeni, že bude mít projektu co dát i za několik let. Pokud cítíte jenom jednorázový přínos, radši si sežeňte peníze a zaplaťte ho.

Ale pozor – to, že jste společníci neznamená, že děláte navždy zadarmo. Odlišujte na jedné straně svůj strategický vklad (který dobře definujte) a průběžné operativní úkoly … nenechte svůj vztah k projektu v mlhavé rovině. Někdy je lepší i spolumajiteli za některé povinnosti platit, aby se na jejich plnění mohli ostatní spolehnout.

Také je dobré si na počátku říct, kdy a jak se bude rozdělovat zisk – spousta byznysů má miliardové hodnoty, ale společníci nedostali ani korunu.

3. rozumíte tomu?

Jasná otázka – určitě rozumíte byznysu, ve kterém chcete být hvězdou? Zainteresujte někoho, kdo už úspěšné projekty rozjel a zná jejich porodní bolesti, ušetříte si roky a šediny.

Nesoustřeďte se jenom na core byznys, kalkulujte i náročnost servisu, backoffice a podpory v souvislosti se škálovatelnosti do nebeských výšin.

Je málo služeb (Craiglist, Basecamp, Quality unit?), kteří dokážou vydělávat miliony s několik zaměstnanci. Jinak platí vzoreček, že čím více chcete vydělávat, tím více lidí zaměstnáte. Jste nebo máte osobnost, za kterou půjdou schopní lidé, kteří najdou motivaci rozvíjet váš byznys?

4. co konkurence?

Zvažte unikátnost svého nápadu a provedení a podívejte se, jestli už to náhodou nedělá někdo lépe. Představte si, že jste úspěšní:

Jaká je bariéra vstupu pro připadné další konkurenty, aby váš nápad zkopírovali s menšími náklady a vyvarovali se vašich začátečnických chyb? Konkurence, i pokud vám neubere zákazníků, svým způsobem mění trh, což může mít nepředvídatelné důsledky i pro vás.

Pozor také na velké značky ze stejné oblasti, pokud se vám bude dařit, všimnou si vás. Jak složité pro ně bude modifikovat svůj byznys, aby eliminovali vaši konkurenční výhodu?

5. máte opravdu plán?

Staré ekonomické přiručky pracují s finančními plány, odhady cashflow, plány obytu, SWOT analýzami apod. Pokud tomu nerozumíte, nic takového nedělejte – i přesto byste si měli alespoň laicky vypracovat, kde chcete být za několik měsíců či let, projektově i finančně. K plánu se pravidelně vracejte a buďte na sebe přísní. Není nic jednoduššího než si umět omluvit svůj neúspěch!

 

reakce na článek v Reflexu

Probíhá-li špičkování mezi dvěma projekty, je to věc normální. Pokud si však jeden z konkurentů vezme do úst všechny restarauce inzerující na LUNCHTIME.cz a shodí je do jednoho pytle “temné gastronomie”, musíme se ohradit. O to víc, když je toto srovnání prezentováno jako názor v Reflexu.

Pane Mauere, můžete se tvářit jako “milovník dobrého jídla”, nemůžete však zapomínat na to, že si v oblasti gastronomie hřejete svou vlastní “polívčičku” a v každém článku v Reflexu, skrytě či nepokrytě, tlačíte svůj projekt Grand Restaurant. Tedy ty “správné restaurace”, které platí Vám a které hodnotí tajemný zástup “odborníků na jídlo”, o kterých nevíme ani to, kolik jich je.

Netvrdíme, že polední nabídka v ČR není postavena na lowcost jídlech. Nemůžete však jednou větou dodat, že všechna stojí 61, 50 Kč a jsou z paznehtů! Tato zkratka je nepravdivá a zavádějící a je mi líto, že Reflex poskytuje prostor tak nízkému nekalosoutěžnímu jednání.

Pokud lidé slyší přes oběd v restauracích na nízkou cenu – vše, co uděláme, je srovnání těchto nabídek – nebudeme ani nemůžeme je hodnotit jako Vy – to necháváme na návštěvnících restaurací.

Taži se ironicky – co nám tedy doporučíte? Vyžadovat minimální cenu denního menu? Auditovat každý den 1500 našich restaurací? Dle našeho názoru k pozvednutí české polední gastronomie naopak přispějeme tím, že toto srovnání umožníme – pokud nějaká restaurace nabízí opravdu dobrý oběd, má jistotu, že se o něm všichni dozvědí.

Co Vám osobně leží „v žaludku“ není nabídka levných denních menu, ale to, že si lidé vybírají oběd na lunchtime.cz a ne na grand-restaurant.cz. Haňte lidi, kteří chodí na obědy, ne nás. Nebo se zkuste prosadit na trhu, tentokráte prosím v rámci dobrých mravů hospodářské soutěže.