DATAHACKATON v Node5 – proč bylo dobré tam být?

Přes víkend jsme se s projektem DATY projektem zúčastnili DATAHACKATONU, který organizoval spolu s GoodData Petr Ocásek (Click2stream) a zde je několik postřehů začerstva.

Původně bylo našim záměrem přijít v počtu 2 programátoři + já s tím, že se koukneme, jestli by se nám nějaká technologie nehodila, kluci se měli zapojit do nějakého teamu dle uvážení  a něco si vyzkoušet. Několik hodin před začátkem jsem zjistil, že nás Petr napsal jako team :) takže jsme měli chvíli na to, vymyslet nějak zajímavý problém k řešení a zkusit na to nalákat hackery do teamu.

Náš víkendový úkol

Zalovil jsem ve své roadmapě vývoje DATY a rozhodl jsem, že pitchnu do éteru problematiku zobrazování vlastnických struktur společností. Tedy – jak zobrazit co nejlépe a nejpřesněji majetkovou strukturu firmy nebo osoby? Vizualizace vztahů je dnes dost nepřehledná a dobrý nástroj by mohli využívat i novináři. Problém se skládal z otázek

– co je vlastně majetkový vztah / co ovládací?

– přes co se vykonává vliv? (dozorčí rady, představenstva)

– jak vykreslit velká konsorcia firem?

– jak zobrazit vztahy hierarchicky?

– jak to dostat z databáze relevantní údaje?

apod.

Nápad moc lidí ze 40 nezaujal :) Team obohatil  jediný člověk, David Bartoň (SocialBakers), ale jeho přínos byl velký – postaral se knihovnu (GraphViz), kterou jsme to dokázali zobrazovat v HTML. Protože se zároveň s DATY od pondělí stěhujeme na Václavské náměstí 3:), nemohli jsme tomu dát nonstop hackování a spíše jsme si v poklidném tempu programovali v sobotu – a v neděli už jsme jenom generovali data. Stihli jsme to tak tak a stejně se nestihlo vše, co se chtělo.

1623716_202093813333711_143519329_n
Čtu si časopis, kluci řeší. zdroj: FB Petra Šimečka

Řešení a problémy

První problém bylo definovat, co je vlastně firmu vlastnit – u s.r.o. je to jednoduché, tam je majetkový podíl, v případě a.s. se ale často linky ztrácely. Tady jsme pracovali s doměnkou, že pokud osoba, která je v představenstvu společnosti má podíly v jiných firmáchdali jsme ho na roveň vlastníka (profi management nemá podíly ve firmách). Potřebujeme ale větší vzorek na validaci a věřím, že se najde ještě více doměnek.

Další problém bylo, že se nám struktury dostávaly horizontálně moc doširoka i na subjekty, které s původně dotazovaným neměly příliš souvislostí – níže viz dotaz na firmu LUNCHTIME.cz s.r.o., která se přes X osob dostala až na nesouvisející firmy (na druhou stranu zajímavý výstup do problematiky  souvisejících firem/osob do budoucna)outfile-lunchtime

V další fázi pro mě ideální zobrazení např. firmy Credo Ventures, které je pro mě ihned srozumitelné.

Image 2014-03-03 at 12.50.51 dop.

 

 

A dotaz na pány z Mitonu, vygenerovalo už hezkou pyramidu.

Image 2014-03-03 at 1.37.25 dop.

 

Mimochodem za výsledky a přesnost dat zatím neručím, databázi nemáme zatím up-to-date a výše slouží pouze jako příklady, není to validováno, že to tak opravdu je.

Výsledek

Když jsem jel v neděli kolem oběda do NODE5, bál jsme se, co budeme prezentovat jako výsledek. Forma zobrazení připravena byla, ale data z db pořád nikde. Nakonec jsme něco málo odprezentovali a zaujali tak, že jsme dostali v hlasování 2. nejvyšší počet hlasů.

Když se ohlídnu za tím, co jsme vlastně udělali, tak je to daleko od dolování, zpracovávání či vizualizace dat (= téma hackatonu), ani o samotném programování se moc mluvit nedalo. Vše co se podařilo bylo ověření zajímavosti možnosti takto firmy generovat.

výsledky

další střípky (a proč to stálo za to)

– 2 lidi vyjádřili zájem nám pomoct a pracovat pro nás časem (mimochodem hledáme!)

– potkal jsme se a poznal Pavla a Petra z Kebooly, nabídli nám pomoc, pokud bychom potřebovali (moc díky)

– seznámil jsem se s Honzou Sedlákem, IT novinářem, tvůrcem Connected

– reálně jsme viděli, co umí GoodData ve správných rukou

Co se nepodařilo?

optimalizovat dotaz do databáze tak, abychom to mohli generovat pro každou firmu

– zkusit si pomoct jinými nástroji pro získání výsledku

– vytvořit samostatný nástroj, kterým bychom si to mohli inforgrafiky generovat

Trošku jsem se účasti bál, přece jenom my neřešíme big data a akcent hackatonu bylo zpracování a vizualizace big dat (pro hodně teamů to bylo prostě o tom, si vyzkoušet  GoodData), navíc jsem viděl v účastnících kluky z IMPER (Leady.cz, Monitora.cz apod.), kteří jsou s firemními databázemi v mnoha ohledech míle před námi. Ale nakonec převládl velice pozitivní pocit – z akce, networkingu i atmosféry. Jsme rádi, že jsme se s teamem akce zúčastnili, děkuji za pozvání a těšíme se příště.

Vzor pro čtivou obsahovou stránku WEBU

Jak strukturovat obsah na podstránce prezentačního webu? Nezapomeňte, že dnes nikdo text na webu nečte, ale prolítává očima a text je třeba uspořádat tak, aby bylo ihned jasné poznat, o čem je, vytáhnuty priority apod. Zkusil jsem udělat wireframe se vzorovými odstavci:

použitelné pro copywriting nebo jako šablona.Snažím se to nějak předat všem copywriterům a plničům obsahu, se kterými spolupracuji. Nejde přímo o landing page, ta by měla být propracována ještě trošku více, skvělý návod je tady

 

PPC na Facebooku – workshop v bodech

Asi nepřínosnější částí programu na Marketing festivalu 2013 pro mě byl workshop od Zdeňka Lince marketingového manažera ve Slevomatu, který si vzal na paškál PPC na Facebooku. A bylo to pojato opravdu prakticky, cíleně a pokročile. Jelikož sám reklamy na Facebooku nevedu (pro naše projekty je zpracovává Honza, chtěl jsem se spíše zorientovat v tom, co je možné. Níže uvádím v bodech, co mě zaujalo (bez záruky, možná tam budou nepřesnosti:)

 

– nedávná novinka – díky audiences se dá cílit reklama přímo na konkrétní uživatele, definované jejich e-maily (ty nahrajete v CSV), tzn. cílíte přímo své zákazníky či jejcih přátele! Pro mě zásadní novinka, pokud máme openrate newsletterů kolem 20%, můžeme naši akci vtlačit stejným zákazníkům reklamou na Facebooku

display reklama (za zobrazení) je málo využívána, dá se dostat na cenu 1,5 EUR za 1000 zobrazení

– Facebook pro firemní stránky potlačuje význam fanouška ve vlastní fanpage, snižuje se reach zdarma do vlastních fanpages, na druhé straně se dá se správným cílením zamířit se 1 EUR až 6000 fanoušků konkurence

– Zdeněk zmiňoval tzv. falešné posty na Facebooku – snad jsem to pochopil tak, že pokud máte 200 000 fans, tak je výhodnější dát 5-6 testovacích příspěvků, defaultně je skrýt a promovat placenou reklamu  za 1 EURO / variantu svým fanouškům, podle úspěšnosti se potom vybere ideální varianta, která se zobrazí jako post všem

Promoted Post je spíše méně výhodnou formou reklamy, souvisí to s tím, jak Facebook nabídl tlačítko Boost post pod každý příspěvek

– cca 5000 Kč měsíčně jde na promo samotné stránky (…vašemu příteli se líbí Slevomat…) jako podpora přirozeného růstu lajků, jinak se rozpočet na PPC Facebooku pohybuje měsíčně v nižších statisících Kč

– ve Slevomatu se cílí hlavně na ženy (70% nakupujících), kde vychází dobře ROI

– ať se snažíte vymýšlet různé varianty reklamních textů, vždy se vrátíte k osvědčeným příslovcům krásné / skvělé / nadherné / přírodní :)

prosba o zkoušku KOŠIL

Před nedávnem jsem získal kontakt na skvělého dodavatele pánské módy z Polska. Sám jsem jasná cílovka a vím, jaký problém je sehnat u nás dobrou košili na normální pracovní den. Navíc jsem značku znal dříve už jako zákazník a proto jsem se rozhodl získat exklusivitu na prodej pro ČR a SR.

 

UPDATE!! Slevový kód a doprava zdarma platí pouze do pátku 29.11.

(zájem o hodně předčil očekávání a nechceme zklamat:)

Jelikož nevím, jak jinak produkty otestovat, rozhodl jsem se požádat vás (mé přátele), zda-li byste nebyli tak laskavi a nepomohli mi košile vyzkoušet. Než začnu masivní propagaci, chci vědět, zda je produkt na dobré úrovni (já věřím, že ano!). Rád bych vás zapojil do svého dalšího podnikatelského projektu přímo :)Mnoho z nás chodí v košilích denně a nikdo mi neřekl, že je s nabídkou trhu spokojen. Možná si oblíbíte právě tyto košile, ať už pro sebe nebo jako dobrý dárek.

červená slim kravata
pánská slim fit košile
pánské moderní sako

Pokračování textu prosba o zkoušku KOŠIL

Hodím to TOP09 – proč?

Líbí se mi, že tyto volby vyjadřuje své politické názory čím dál více lidí veřejně. Přidávám se. Asi nepřekvapí, že jsem spíše pravicového uvažování – podnikám, odvádím daně a do systému zatím více dávám než beru. A věřím, že čím větší svobodu budu mít, tím přispěju více. Nebudu to natahovat, po dlouhém uvažování budu opět volit TOP09, i když jde spíše o hlas srdce než rozumu.

PROČ?

1. prosazují zveřejňování smluv na internetu – popřípadě celou iniciativu Rekonstrukce státu, věřím, že je to velký krok k transparentnější veřejné správě. Zákon prosazoval v parlamentu poslanec Farský z TOP09, ODS je nejvíce proti.

2. Kalousek a Schwarzenberg – Kritici považují prvního z nich za zdroj všeho zla a druhý možná už trošku starý opravdu je.  Pro mě je ale hlavně Kalousek člověk, který dokáže prosadit věci, za kterými jde a Schwarzenberg asi poslední morální integritou na politickém spektru. A oba dva si můžou dovolit říct, co si myslí. Srovnejte ty dva s Kubou a Němcovou, pro mě to jsou bezobsažné leklé ryby.

3. chovají se jako politická strana – asi není náhodou, že TOP09 vydržela i do druhých parlamentních voleb, což se nové straně málokdy podařilo (viz Věci Veřejné, Únie svobody apod.) To, že se strana dokázala etablovat a funguje jako klasická politická strana je pro mě velké plus. Politika není sprosté slovo a neznám jiné, lepší řízení společnosti než skrze politický systém. Nemám iluze že by za každou stranou nestála nějaká zájmová skupina, k úrovni politické kultury ale patří, aby to nebylo skryté nebo to nepřerostlo únosnou mez.

4. prosadí se talenti – oproti např. ODS mi připadá struktura TOP09 mnohem více provzdušněná, nahoru se dostávají lidi ne podle věku ale díky své práci. Vídím to na třicetiletém primátorovi Prahy Hudečkovi, Janu Farském nebo Markétě Adamové (ano, přiznávám tady nemůžu být objektivní:). TOP09 není jenom Kalousek.

5. dělají i nepopulární věci – je to jediná strana, která má nějakou snahu alespoň se o reformách bavit a nejet 4 roky na tom, co nejvíce si uplatit voličce.  TOP09 nastolovala a prosazovala nepopulární témata jako škrty v rozpočtu, penzijní reforma apod. Jak se ji to v koaliční praxi podařilo je otázka jiná.

6. jsou proti neonacismu – možná vnímám anticikánismus citlivěji než ostatní, ale nevzpomínám si na představitele žádné ze stran, která by proti nedávným pogromům vystoupila. Karel Schwanzenberg to udělal. Oproti tomu z tohoto rozhovoru s představitelem ODS jde mráz po zádech.

Nic není ideální a je tady pár věcí které budu muset překousnout – zejména výsledky vládnutí za poslední 3 roky – přiznávám, že na pana Kalouska jsem minulé volby přímo sázel. Že pojede pragmaticky po číslech ať se děje, co se děje. Stal se ale opak. Růst dluhu se sice snížil, ale zvýšení daní přineslo paradoxně (ale logicky) méně peněz do rozpočtu. Všechny země v našem regionu zvyšovaly HDP a my máme záporný růst. V regionálním závodu náš kůň pokulhává. I ten letošní program není tak svěží a pragmatický, jako když ho psala nová strana v roce 2010, škoda.

CO OSTATNÍ?

Určité sympatie měli i Svobodní svým liberálnějším přístupem (který je třeba jako sůl), ale když jsem je chvíli sledoval, pochopil jsem, že mají problém se zásadní svobodou – svobodou názoru. Kdo si nemyslí co oni je debil, voliči osatních stran jsou idioti a jedině jejich pravda je ta pravá. Kdyby měli v nějaké obci starostu, tak asi zruší školky i domovy důchodců, protože „tohle stát nemá řešit.“

S finišem kampaní u mě bodují čím dál více Zelení. Přiznávám, hodně mě pobavil klip Ondřeje Lišky a ještě více prezentace otevřenosti dat Michalem Bergem. Škoda, že jdou o fous více k regulaci, vynucené solidaritě a chtějí zvyšovat daně. Hodně opinion leaderů v mém okolí se k nim přihlásilo, ale já asi nejsem dost cool :)

O ANO jsem nikdy neuvažoval. Babiš mě nezaujal intelektuálně a vadí mi i morálně jeho vzestup. Krátkodobě je zpestřením, ale není to politik – jde vidět jak neumí naslouchat a s každým se baví nadřazeně. Jeho impérium je bytostně závislé na veřejných penězích – a integrace politiky, médií a velkopodnikatelů může být nebezpečné.

nelíbí se mi železniční stanice Trzyniec (Třinec)

Jedu vlakem do Třince a rozhlas v kupé oznamuje, že brzy bude moje stanice – nově mi to ale nezapomene zopakovat v polštině – przystanek Trzyniec. Nemyslím si, že je to šťastný nápad.

Polská menšina tady žije od nepaměti, a i přestože jí ubývá, v některých obcích tvoří i půlku obyvatel (v Třinci cca 18%). Dle Evropské charty (skrze zákon o obcích) má národnostní menšina nad 10% obyvatelstva právo na uvádění názvů ve svém jazyce. Ale musí o to požádat. A Kongres Poláků o to očividně požádal – těžko někomu zazlívat využití jeho práva. Nikde však nebylo komunikováno proč nebo co je k tomu vedlo – prostě si jednou takhle koupíte lístek na vlak a je tam napsáno Trzyniec.

Víte, jak to na mě pusobí? Jako by Třinec bylo svobodné město, něco jako Gdaňsk před druhou světovou válkou. S vlastní autonomií nepatřící žádnému státu. Cizinec, jedoucí vlakem musí být zmaten, kde se vlastně nachází.

Vedení polské menšiny to ale vzalo ze špatného konce. Ač je to jejich právo, projevuje se skrze něho čistě nacionalismus. Reálně to nikomu nepomůže, ale na druhé straně vyvolá u Čechů nevraživost nebo minimálně ťukání na čelo. Je snad v našem regionu český Polák nebo gorol, který by české ceduli nerozuměl? Za úsilím prosazovat Trzyniec stojí nostalgie, nad kterou že se českopolské vztahy dávno přenesly. Navíc je to voda na mlýn hloupým nacionalistům z druhé strany, dnes víc než kdy jindy.

Neupírám menšinám sebemenší práva, dokonce si myslím, že u nás jsou diskriminovány a bojuji za ně. Nesnáším, když někdo stereotypně hodnotí Poláky, natož Čechy. Nedokážu říct, jestli mám více polské nebo české kořeny, asi jsem to nikdy nepotřeboval zjišťovat. Ale když za mnou kdokoli přijede, hrdě ho beru do Polska, ukazuju věci na obou stranách a oni žasnou, jak blízko máme dvě tak bohaté kultury.  Dokonce se snažím projektem zPolska.cz napravit pošramocenou pověst zboží polského původu.

Myslím, že prosperita a krása celého Těšínska byla dosažena právě tím unikátním mixem kultur, aktivit, soudržnosti a spolků a vzájemnou tolerancí rozumných lidí. Obdivuju naše dědy, že z mého kraje neudělali druhé Kosovo nebo po válce další Sudety. Je na co navazovat – ale na obou stranách.

Kéžby radši aktivity představitelů KP a PZKO směřovaly do kulturní oblasti – postavme muzeum, udělejme druhé Gorolskie Swiento apod. Nebo „Víte, že se řeka Olše počeštila až v roce 1961“ ? Vítal bych symbolické gesto ji přejmenovat zpět – nic proti ničemu. Žáků na polských školách každoročně ubývá – tak aby na Třinecku tímto tempem nezůstaly jednou jenom ty nápisy :(

Kdybych se narodil před sto lety … v tomhle městě…

Proč jsou hesla v plain-textu vždy zlo?

Tvoříte aplikaci nebo eshop, který pracuje s uživatelskými účty a přemýšlíte, že budete ukládat hesla do databáze bez patřičného šifrování? Tzn. jako plain-text a nešifrovat např. technikou MD5? Zapomeňte na to, zde jsou důvody proč.

Heslo je důvěrná informace, kterou uživatel svěřuje, v plném významu části slova věřit. Většina z nich předpokládá, že uděláte jako správce vše pro to, aby bylo s jejich daty nakládáno obezřetně.  Já sám chci jako uživatel žít v představě, že ihned při prvním zadání hesla se vše schová za hvězdičky a brutálně zakóduje.

Heslo je klíč uživatele a není důležité, zda odemyká on-line hru jeho Paypal. Podle mě je mýlná představa, že lidé mají pro každou službu jiné heslo – dodnes mě straší příhoda z počátků internetů v ČR, kdy se mi jeden admin u piva chlubil, že se zkoušel hesly svých uživatelů přihlašovat na jejich e-maily a 3/4 pokusů to vyšlo…

Jako problém vnímám i poslání hesla e-mailem (tzv.pro jistotu). Je to nasnadě jako proklientský přístup (míň komplikací s resetem hesla apod.), ale je to medvědí služba. Správce tím důvěrně svěřené heslo vypouští do nebezpečných hlubin internetu. E-maily nejsou nijak zabezpečeny a nelze do důsledku domýšlet, kde všude se může uchovat jejich obtisk (putují skrz vícero serverů, zůstavají ve frontách, vracejí se jako obsah AWAY nebo UNDELIVERED zpráv apod.).

Budu taky naštvaný, když mi příjde e-mail s heslem a zrovna mi někdo jiný koukne do obrazovky / na display iPhone. Vždyť proč se heslo odjakživa skrývá za hvězdičky? Připomíná mi to anekdotu, kdy pan Roubíček svěřuje kód k vkladní knížce rabínovi, aby ho nezapomněl a rabín mu ho pro jistotu pošle napsaný na lístečku po Roubíčkově ženě.

A teď trochu paragrafů – většina eshopů zpracovává o svých zákaznicích osobní údaje (jméno, adresu apod.), dle zákona 101/2000 Sb. je jejich povinnost jako zpracovatele „přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům“ Laicky si troufám tvrdit, že poslání hesla e-mailem je na hraně.

Také nesnáším, když jsou admini příliš paranoidní a přenášejí zabezpečení alibisticky na uživatele – omezení pokusů na přihlášení, nutnost měnit si heslo co 3 měsíce a typicky vynucování velkých písmenek a čísel (viz tweet roku). Ve svém důsledku to bezpečnost snižuje.

Ani zakódování hesel vaše uživatele úplně neochrání, spíše znesnadní zneužití. Že se vám to nemůže stát? Stalo se to mnohokrát a větším, pamatuju např. Evernote či Twitter. Ano, někteří uživatelé to neřeší a mají svá hesla napsaná vedle obrazovky nebo PIN na kreditní kartě – je to však argument, aby se to neřešilo pro všechny ostatní? Já se uslintaného admina bojím.

Disclaimer: Článek vznikl jako reakce na twitter diskusi s Petrem Kováčikem, kterého sice osobně neznám, ale mám k němu velký respekt pro to, co dělá. Nechtěl jsem dále na twitteru trollovat, proto jsem cítil potřebu svůj postoj shrnout strukturovaně a s argumenty.