nelíbí se mi železniční stanice Trzyniec (Třinec)

Jedu vlakem do Třince a rozhlas v kupé oznamuje, že brzy bude moje stanice – nově mi to ale nezapomene zopakovat v polštině – przystanek Trzyniec. Nemyslím si, že je to šťastný nápad.

Polská menšina tady žije od nepaměti, a i přestože jí ubývá, v některých obcích tvoří i půlku obyvatel (v Třinci cca 18%). Dle Evropské charty (skrze zákon o obcích) má národnostní menšina nad 10% obyvatelstva právo na uvádění názvů ve svém jazyce. Ale musí o to požádat. A Kongres Poláků o to očividně požádal – těžko někomu zazlívat využití jeho práva. Nikde však nebylo komunikováno proč nebo co je k tomu vedlo – prostě si jednou takhle koupíte lístek na vlak a je tam napsáno Trzyniec.

Víte, jak to na mě pusobí? Jako by Třinec bylo svobodné město, něco jako Gdaňsk před druhou světovou válkou. S vlastní autonomií nepatřící žádnému státu. Cizinec, jedoucí vlakem musí být zmaten, kde se vlastně nachází.

Vedení polské menšiny to ale vzalo ze špatného konce. Ač je to jejich právo, projevuje se skrze něho čistě nacionalismus. Reálně to nikomu nepomůže, ale na druhé straně vyvolá u Čechů nevraživost nebo minimálně ťukání na čelo. Je snad v našem regionu český Polák nebo gorol, který by české ceduli nerozuměl? Za úsilím prosazovat Trzyniec stojí nostalgie, nad kterou že se českopolské vztahy dávno přenesly. Navíc je to voda na mlýn hloupým nacionalistům z druhé strany, dnes víc než kdy jindy.

Neupírám menšinám sebemenší práva, dokonce si myslím, že u nás jsou diskriminovány a bojuji za ně. Nesnáším, když někdo stereotypně hodnotí Poláky, natož Čechy. Nedokážu říct, jestli mám více polské nebo české kořeny, asi jsem to nikdy nepotřeboval zjišťovat. Ale když za mnou kdokoli přijede, hrdě ho beru do Polska, ukazuju věci na obou stranách a oni žasnou, jak blízko máme dvě tak bohaté kultury.  Dokonce se snažím projektem zPolska.cz napravit pošramocenou pověst zboží polského původu.

Myslím, že prosperita a krása celého Těšínska byla dosažena právě tím unikátním mixem kultur, aktivit, soudržnosti a spolků a vzájemnou tolerancí rozumných lidí. Obdivuju naše dědy, že z mého kraje neudělali druhé Kosovo nebo po válce další Sudety. Je na co navazovat – ale na obou stranách.

Kéžby radši aktivity představitelů KP a PZKO směřovaly do kulturní oblasti – postavme muzeum, udělejme druhé Gorolskie Swiento apod. Nebo „Víte, že se řeka Olše počeštila až v roce 1961“ ? Vítal bych symbolické gesto ji přejmenovat zpět – nic proti ničemu. Žáků na polských školách každoročně ubývá – tak aby na Třinecku tímto tempem nezůstaly jednou jenom ty nápisy 🙁

Kdybych se narodil před sto lety … v tomhle městě…



640 x zobrazeno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *