Valuace STARTUPU pro investici (polopatě)

Za kolik pustit prvního investora do firmy a kolik chtít peněz? Za poslední rok jsem vysvětloval, počítal nebo byl tázán nespočetněkrát. Pro své účely jsem si vytvořil  pravidla, na kterých lze vyjednávání postavit, i když je třeba brát ohled na specifika daného případu. Předpokládám, že čtenář bude startupista, proto si dovolím přímé oslovení.

Počáteční hodnota = nula

Počítej s tím, že tvůj startup má dnes hodnotu nula, co prodáváš je jeho budoucí hodnota, řekněme za 24-36 měsíců (jak moc jsi odvážný to naplánovat). Investor rozumí, že jde o risk, ale na druhé straně chce vidět, že firma bude mít do 2-3 let hodnotu alespoň ve výši, za kterou si podíl kupuje dnes.

Příklad? Pokud dnes investor vstoupí za 1 milion a získá share 10%, mohl by očekávat, že do 2-3 let se bude hodnota firmy blížit 10 mil. Kč.

Co je to hodnota startupu?

A tady nastává kámen úrazu – u normálních firem určuje hodnotu burza, případně násobky EBITDA (zisk před daní, amortizací apod.) Nicméně tvůj startup je pořád startup a všechny příjmy rveš zpátky do firmy, takže o zisku nemůže být ani řeč.

Rada – odvoď valuaci za 2 roky z obratu firmy. Přesněji pro jednoduchost používám třicetinásobek (30x) měsíčního obratu. Z praxe vím, že hot startupy se prodávají i za 3-4x ročního obratu, proto si dovolím tuhle domněnku.

Příklad:

měsíční obrat dnes 50 000 Kč
měsíční obrat za 24 měsíců – 500 000 Kč
modelová hodnota firmy – 500 000 Kč x 30 = 15 mil. Kč

(což je mimochodem 21% růst meziměsíčně)

Ale pozor, není obrat jako obrat. Tenhle vzoreček bych vytáhl jenom pro opakující se, škálovatelné předplatné softwaru (SaaS) nebo služby. Ideálně pod smlouvou nebo s automatickou fakturací. Tedy přesně opak agenturní práce nebo práce na zakázku.

A mezi náma – růst jde málokdy lineárně, většinou probíhá skokově. (Ale jak to namodelovat, že?)

Odkrývání neznámých

Základem pro investici by tedy měl být finanční plán na 2-3 roky (rozepsané příjmy a výdaje), který končí break even (tzn. poslední měsíce jsou provozně v zisku), ale zároveň jako celek s mínusem.

Celkové mínus je počet milionů, které potřebuješ jako investici. Obrat na konci x30 je valuace firmy, jejiž část nabízíš teď a na kterou ji slibuješ zhodnotit.

Pár dobrých rad

  • růst s investicí by měl překonat organický růst (bez investice) o více než firmu zhodnotí investice
  • nech si měsíčně 5-10% výdajů jako rezervu, shit happends
  • odhaduj reálné příjmy a ještě trošku uber

Pokud se neshodnete…

Samozřejmě dohadování s investorem může být tvrdé, dávám pár rad, pokud byste se diametrálně lišili

  • tranche  – investice se nabalíkuje do několika fází a jednotlivé vyplacení je závislé na již dosažených výsledcích (počet klientů, příjmy). Pokud si věříš, navrhni to.
  • convertible note – část investice půjde ve formě půjčky, která se buď investorovi vrátí (ideálně při exitu) s nějakým zhodnocením nebo zvýhodněně promění v  ekvitu při dalším kole investice.

Proč je dobré získat víc peněz

V 90% případů vše stojí více, než jsi čekal. Není tak těžké utrácet podle plánu, ale příjmy se nemusí objevit nikde. Větší finanční poltář znamená i větší šanci na úspěch – i rozdíl 1-2 mil. Kč může být rozdíl mezi bytím a nebytím. V případě failu už je mentálně pro investora asi jedno, jestli odepíše 6 nebo 8 mil. Kč (předpokládám, že do startupů investují hodně bohatí lidi, kteří jsou srozuměni s riziky a berou to jako sázku).

Ta tam jsou časy, kdy šlo startupy dělat v ČR levně jenom na slovo „startup“ – dneska buď musíš dát někomu podíl nebo dobře zaplatit. I startupy už umí zaplatit dobře, protože získaly mnohem více peněz než ty a mnohem dříve a stávají se tvými konkurenty třeba na trhu práce.

Proč nedát investorovi hodně procent

Pokud svému projektu bezmezně věříš a víš, že mu obětuješ min. 3 roky svého života, není dobré dávat prvnímu investorovi moc ekvity (podílu). Takhle od pasu vidím hranici kolem 25% – za 2 roky totiž můžeš mít holý zadek a potřebovat opět další peníze.

Což znamená, že jsi nesplnil finanční plán a nedosáhl potřebné valuace. Další peníze do firmy dostaneš za další ekvitu, možná za víc procent (nebo s horší valuací) než první investor…no a počítej – prvnímu dáš 40% a druhému 30%, tobě a druhému founderovi zůstane 30%. Ruku na srdce, bude tě bavit být hlavním motorem firmy, ze které máš už jenom 15%?

V neposlední řadě ti větší valuace umožní líp motivovat další klíčové lidi (zaměstnance, „pomahače“) … pokud jim nabídneš 1% tak je velký rozdíl, jestli za tím vidí 30 000 Kč nebo 300 000 Kč.

Na co si dávat pozor?

Aneb typické triky investorů a jejich lstivých právníků. :) Trik může spočívat v tom, že po týdnech vyjednávání o investici může tohle přijít ve fázi vyjednávání o smlouvě, kdy už nemusíš mít mentální odolnost. Takže pozor na

  • nadměrná práva investora ve firmě – může blokovat zasedání valné hromady, mít možnost sesadit jednatele, sám prodat firmu, zablokovat další vstup investora apod. … nezapomeň, že je ok mu dát práva pro kontrolu, ale pořád je to minoritní podílník a hlavní odpovědnost i rozhodování by mělo být na tobě.
  • osobní závazek founderů za peníze – pozor, aby se náhodou z investice nevyklubala skrytá půjčka a ty jako founder osobně vlastním majetkem neručil za to, že investice nemusí vyjít.
  • preference neředění v dalším kole – investoři si rádi podmiňují, že nebudou svůj podíl „ředit“ (dilutovat). v dalším kole. Chtějí zůstat na 20% i kdyz vstupuje do firmy někdo další a zbytek podílníků ztrácí poměrně podílů. To není fér, protože ty jsi tu firmu zhodnotil, investuje se za  větší valuace a není důvod aby jsi to bral jen na sebe (svůj podíl). Jinak je to samozřejmě, pokud nemáš peníze a další investor vstupuje s menší valaucí než první, pak seš v háji a nezbývá než to pro přežití vzít na sebe.
  • nulový plat – investici vnímáš jako velkou životní šanci, ale až opadne nadšení musíš z nečeho žít (třeba si najdeš holku nebo budeš mít děti). Je nutné rozlišovat, kdo pro firmu opearativně pracuje a kdo drží podíl. A rozumný investor chápe, že bez normálního platu si začneš přivydělávat jinde, mít brigády nebo zaječí úmysly. Proto by měl akceptovat plat cca na polovině toho, co bys jinak dostal jinde.
  • vesting – je idea, že svůj podíl ve firmě získáváš až v čase odpracováním několika let. Dává smysl třeba pro foundery, které chcete přibrat a oni si to teprv musí odmakat. Ale pro tebe to vylučuje hodně alternativ, jak firmu zachránit pokud třeba první investice nevyjde.
  • prioritní zhodnocení  – po letech práce přijde exit a ty najednou zjistíš, že investor má nějak víc než 25% prodejní ceny. Dal si totiž do smlouvy, že se nejdříve vrátí jeho investice, zhodnocená úrokem a teprv potom se rozdělí zisky. Promysli to.
  • ztraceno v překladu – najdi si dobrého byznys právníka (zažil jsem hodně nabubřelých advokátů, kteří deal formalitami potopili) a snaž navrhnout první draft jednoduché investiční smlouvy. Jdi po důležitých bodech a neztrať se v detailech, pokud druhá strana valí kopy připomínek.  Někdy je riziko akceptace potenciálně nevýhodného ustanovení stojí obětovat za fakt, že se investice podaří.

Mysli do budoucna

Nezapomeň na to, nechat si v podílu firmy prostor pro klíčové zaměstnance ve formě zaměstnaneckých opcí (mluv o tom s investorem, z jakého podílu půjdou).

Nebullshituj růst příjmů v budoucnu, pokud tomu sám nevěříš… pro investici chceš samozřejmě načančat co největší valuace, ale s těmi čísly budeš žít další 3 roky a jejich nereálnost se může vrátit jako bumerang.

Neupínej se na to, jestli vlastníš 45% nebo 35% – sleduj, jestli reálná hodnota tvého podílu roste v čase, i když třeba procentně ztrácíš. Hezky je to vidět na příkladu z USA.

A to nejlepší nakonec – pokud se ti podaří získat investici a dokázat, že je byznys životaschopný, je velice chytré začít nové kolečko s dalšími investory.

Good luck!

 

 

 

INBOX lepší GMAIL pro práci s úkoly a e-maily

Nedávno jsme přešel z Gmailu na “vyšší verzi”, kterou Google vydal pod názvem INBOX. Po chvíli věnované migraci jsem na ji okamžitě nahradil můj Gmail na Macu i aplikaci v mobilu a to je co říct. Už dlouho neměla žádná appka takový vliv na můj (pracovní) život jako právě INBOX – proč?

INBOX dotahuje skoro k dokonalosti to, co hodně z nás tak nějak intuitivně dělá – používá příchozí zprávy kromě komunikace také jako seznam úkolů, vždyť co jiného je označování pošty zpět za přečtenou, hvězdičkování či posílání e-mailu sobě samotnému? Toho si asi všimli v Google a INBOX právě tomu způsobu jde naproti a několika změnami posouvá elektronickou poštu pravě na plnohodnotný to-do list spojený s emailem. Gmail se pro mě  z komunikačního nástoje stal to-do listem s integrovanou poštou. Nově ..

ROZLIŠUJI LÉPE MEZI PŘEČTENÍM A VYŘÍZENÍM

S Gmailem jsem (jako spousta dalších lidí) pracoval asi blbě …email jsem považoval za vyřízený až jeho přečtením a na druhé straně přečtený email jsme automaticky považoval za vyřízený. Úkoly jsem si označoval hvězdičkou.

Z toho plynula následující neefektivita
– pro vyřízení jsem musel přečíst všechny příchozí emaily
– přečtené emaily jsem pořád viděl v nepřehledné příchozí schránce (byl jsem lenivý archivovat)

Inbox tohle pravděpodobně viděl a přišel uživatelům vstříc – a dotáhl práci s poštou tak, abychom mohli vyřizovat příchozí poštu rychleji a zároveň jasněji viděli, co máme za úkoly. Jak?

Screenshot 2015-05-04 16.12.25Emaily se nečtou, ale rovnou vyřizují. Nově lze na webu a hlavně v mobilní aplikaci “vyřídit” jedním klikem /slajdem email bez jeho otevření a přečtení – ve starém Gmailu jsem musel email opravdu otevřít nebo hromadně označovat za přečtené. S Inboxem pracuju mnohem více na seznamu emailů než v detailech emailů … přece jenom s 80% emailů vím, co chci dělat už z náhledu. Tohle neskutečně urychluje práci s emailem na mobilu.

Dnes neberu nepřečtené emaily automaticky jako ty k přečtení nebo vyřízení.  Můžu si klidně projít nové emaily a až potom znovu řešit, zda chci email připnout na později (připnutí = nově hvězdičky) nebo zahodit. V Inboxu neexistuje nic jako stará příchozí pošta – email buď připnu nebo zahodím.

porovnani_inbox_gmail
Příchozí pošta se rázem stala přehlednější – tady se podívejte na rozdíl

Eliminoval jsem i množství e-mailů, které jsem přehlédl (přečetl a zapomněl ohvězdičkovat, nebo hvězdičkoval přes mobil na špatném připojení) … INBOX totiž vyžaduje jasnou akci – vyřiď nebo připni. Přečtené emaily (ale nevyřízené) emaily tak mnohem více razí v příchozí poště.

MŮŽU EMAIL ODLOŽIT (SNOOZE)

Nová killer funkce umožní odložit email na později, kdy se stane relevantním a chci ho teprve nebo znovu řešit. Funkce, která se dodnes řešila integracemi třetích stran (např. Boomerang) je dnes nativní funkcí. Jak využívám odložení?

– chci se sám k věci vrátit později (email není důležitý, čeká na nějakou událost apod.)
– delegoval jsem úkol na někoho  a chci ho později zkontrolovat (email mi připomene původní konverzaci, kde jsem úkol zadal)
– právě jsem napsal email a čekám na odpověď (pokud za týden nepříjde odpověď, můžu urgovat)

Screenshot 2015-05-04 18.21.21
Seznam emailů tiše čekající, až se znova dostanou na výsluní.

Pokud v konverzaci něco pokračuje (odpoví) před nastaveným datumem a já dám znova „vyřídit“ přebije to funkci snooze a email je definitivně vyřízený.

Pohled zpět: V Gmailu jsem měl dost emailů v přehledu úkolů, které tam prostě byly ohvězdičkované a tvářily se jako aktivní úloha, přitom jejich dokončení bylo závislé na někom jiném … ty dneska nevidím a ukážou se mi až v čase, kdy odhaduju nebo do kdy vyžaduju dokončení.

A ještě jedna výhoda, kterou jsem objevil až časem – „odložený“ vyskočí zase nahoře, jako by přišel před chvílí, čímž se přirozeně zvýší jeho priorita.

NEMUSÍM POSÍLAT E-MAILY SÁM SOBĚ (REMINDERS)

Dalším nešvarem bylo , že jsem si posílal sám emaily, abych nezapomněl na nějaký úkol. V INBOXU si můžu nověScreenshot 2015-05-04 18.42.27 vytvořit REMINDER (poznámku), který se v INBOXU zařadí mezi připnuté emaily.

Poznámka resp.  jde ale přidat i k obdrženému emailu a ta se zobrazuje na všech výpisech pošty hned po předmětem. Líp si můžu popsat, co vlastně s emailem udělat.

Kdysi mi chyběla funkce “změň předmět e-mailu” třeba když se konverzace posunula už jinam a předmět emailu o věci nic nevypovídal – dnes přidám poznámku a svými slovy specifikuju, co mám vlastně s konverzací dělat.

NEDŮLEŽITÉ MAILY SE SDRUŽUJÍ (BUNDLE)

Budle emailů chápu jako něco mezi původními filtry (vidíte email jenom v jako číslo na štítku)  a tím, že email příjde přímo do příchozí schránky. Shromážděním jednoho typu emailů vidím, že se něco děje a můžu skupinu rozkliknout nebo rovnou celé vyřídit. INBOX automaticky slučuje platby, notifikace soc. sítí apod.

Screenshot 2015-05-05 10.53.08

Sílu tahle funkce dostává i tím, že si sám můžu spefikovat skupiny, které se mi takto dají do “bundle” – využívám to třeba na kontrolu zákaznické podpory, kterou chci kontrolovat denně ale zároveň nechci mít každý požadavek jako samostatný email. Mimo to mi hodiny měsíčně šetří SaneBox.

 

S POŠTOU PRACUJU RYCHLEJI

V neposlední řadě bylo masivně vylepšeno UX – na webu a hlavně v mobilní aplikaci, namátkou:

– Při kliku na nový e-mail ihned nabídne nejčastější kontakty

 – Okamžitý náhled příloh (mnohem lépe se hledají přílohy emailů z minulosti)

– Tlačítko Zpět po každé akci

– Realtime vyhledávání hází výsledky okamžitě (a objektivně mi připadají relevantnější)

– používat iOS appku je příjemnost sama a mnohem rychleji si dokážu čistit příchozí počtu na cestách (jednou rukou, v autě v zácpě apod.)

Migrace je přitom lehká – aktivace INBOXU na inbox.google.com, najdete si ohvězdičkované emaily a ty připnete – od té chvíle můžete využívat INBOX v plné síle.

UPDATE: Přístup k INBOXU není automaticky, ale je stále na pozvánku … pokud nemáte, napište – mám jich ještě 9.