vzpomínka na stříbrnou sezonu Ocelářů

V právě skončeném play off jsem se jako fanoušek Ocelářů hrozně bavil a rád bych pro budoucí fanoušky zachoval několik zajímavostí a kontextů, na které se třeba časem zapomene.

FINÁLE

– poměr střel na branku 290:160 pro Třinec!

– Litvínov měl více střel v jediném zápase – v tom, který prohrál 3:6

– ze 4 utkání doma Třinec 3 prohrál a ve čtvrtém vyrovnal až v powerplay na konci (a potom rozhodl na nájezdy)

– Třinec vystřídal ve finále 3 brankáře, Litvínov pustil druhého gólmana na led až na třetí třetinu při největší porážce 3:6 v šestém zápase

– Třinec odvrátil 2 mečboly Litvínovských za stavu 1:3 a 2:3 … vzpomínala se série se Slávií Praha v mistrovské sezoně, možná chyběl ten moment jako tehdy bitka Varaďi s Vašíčkem

– Třinec neustále dotahoval … buď skóre zápasu nebo série

– do finále vstupovali Oceláři jako velcí favoriti, po 2 zápasech tuto roli převzal Litvínov

– pro Lukáše Galvase to prý bylo prý páté prohrané finále extraligy v kariéře

– Pavel Francouz před sérií napsal na svém twitteru před prvním zápase „Vítejte v Polsku“ – což je z hlediska hlavních sponzorů  Poláci (Litvínov) versus Slováci (Třinec)

– první dva zápasy, které Litvínov vyhrál v Třinci zužitkoval přesilovky – od té chvíle se jim přestaly dařit, resp. je Třinec prokoukl

– po druhé porážce doma někteří třinečtí fanoušci pískali na Štefana Ružičku, který na první gól namazal a druhý a třetí padl po jeho zbytečných faulech v útočné třetině (před 3. faulem měl obrovskou šanci vyrovnat zápas)

– Litvínov dokázal nevyužít dvouminutovou přesilovku 5 na 3 v 6. zápase, prohrál

– v prodloužení 5. zápasu zachránila Třinec od vyřazení výztuž na konstrukci branky, po kterém se strhla mediální mela… nakonec se ale zjistilo, že s podobnými brankami se v extralize běžně hraje i jinde

– trenér Litvínova Miroslav Hořava ještě po 6. zápase na tiskovce kritizoval situaci z 5. zápasu…. po vyhraném titulu to trenér LIT Rulík označil za chtěné odvedení pozornosti od tlaku na mužstvo

– Třinec do Litvínova lítal letadlem (Ostrava – Praha) cca 3 hodiny, Litvínov jezdil autobusem  – cesta cca 7 hodin

– pohledem třineckého fanouška nedokázali někteří komentátoři ČT skrývat svou náklonost k Litvínovu

– kontext Jakuba Petružálka a tragédie jeho přítelkyně, který se v Litvínovu připojil až v probíhající sezoně

Jiří Šlégr se stal prvním Čechem, který vyhrál olympiádu, MS, Stanley Cup i domácí titul

– finále se neslo ve velice přátelské atmosféře mezi fanoušky obou táborů (naprostý rozdíl oproti Zlínu nebo Plzni)

– titul získali dva odchovanci Třince – Rosťa Martynek a Filip Pavlík … paradoxně za Třinec byli na ledě taky dva.

– hvězdy finále podle mě: Polanský, Klepiš, Plíhal

– zklamání finále: Adamský, Ružička

– nejlepší za Litvínov: Hubl, Pavelka, Petružálek


Litvinov a 4. zapas serie

 

7. ZÁPAS FINÁLE

– poslední zápas mohla  rozhodnout třinecká ikona Jiří Polanský krásnou akcí, hned v následujícím útoku dal Litvínov vítěznou branku

Eriku Hrňovi nebyla uznána branka za kopnutí bruslí o kterém by šly vést tak dlouhé diskuse jako o překročení

Zbyněk Irgl dostal v tomto zápase pukem do hlavy, ale do hry se vrátil, stejně tak Filip Pavlík

– Třinci chyběl neproduktivnější bek základní části Vladimír Roth, který měl do té doby nejvíce ice-time

– na poslední zápas zaplatil Litvínovu letadlo fanoušek z Jižních Čech  (mé rýpnutí: proč to nenapadlo nějakého srdcaře odchovance z milionářů z NHL?)

– team si získal srdce fanoušků za bojovnost, ihned po prohraném finále spustili děkovačku

 

Screenshot 2015-04-24 18.39.36

 

DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

– pro Třinec to byla první sezona v jejich nové WERK areně

– Třinec srovnával v play off minimálně 3 zápasy v závěrečné powerplay

– proti Boleslavi si zkusili powerplay v polovině zápasu, proti Litvínovu potom také a snížili

– proti Spartě Oceláři 2x ztratili vedení 2:0, ale oba zápasy nakonec vyhráli

– novou soutěž „užitečnosti“ Radegast Index vyhrál za play off Lukáš Galvas a za finále Rostislav Klesla

– nejlepší střelec základní části Erik Hrňa se na začátku sezony nevlezl do třinecké sestavy a začal hrát v Olomouci, kdyby

– nejlepší hráč 7 zápasu z Třince – Marek Trončinský byl v průběhu sezony zapůjčen do Mladé Boleslavi

– Třinec vstupoval do play off s obrovskou marodkou, až postupně se zapojili Polanský, Adamský, Klesla, Irgl, Klepiš

Rákos do finále nastupoval i nenastupoval – prý už měl podepsanou smlouvu jinde

– od ledna 2014 (půlky minulé sezony) Třinec v základní části soutěže naprosto dominuje

– play off se zapíší do srdce fanouška Ocelářů 3 zlatými momenty – a, Zbyněk Irgl a jeho zázračný návrat a rozhodnutí penalt proti Spartě  b, ztichlá Tipsport Arena (11 000 fanoušků) po vyřazení Sparty   c, srovnání Tomáše Plíhala 36 vteřin před koncem a odmítnutí konce sezony

– fanoušci Litvínova se profilovali jako odchovanci a srdcaři proti žoldákům či dokonce jako chudí proti bohatým ..no jako bychom chtěli extraligu jenom z odchovanců v chudých klubech :)

 

MÉ SUBJEKTIVNÍ NÁZORY NA TŘINEC

– team předvedl obrovskou bojovnost a srdce i když to nevyšlo

– na můj vkus trenér příliš kombinoval lajny, Litvínov hrál pořád ve stejném složení

– většinu času Litvínov byl extrémně efektivní v koncovce

– každý zápas mohl Třinec vést po polovině 3:0 a nikdo by se nemohl divit

– nákup Štefana Ružičky narušil chemii týmu, očividně

– Francouz zachytal až fantasticky, někdy ovšem pomohlo štěstí

– Třinec měl hodně střel, ale všechny šly doprostřed a Litvínov měl skvěle pokryty dorážky

– vedení Ocelářů vyhlásilo před sezonou jediný cíl – titul, ani jako největší kritik myslím ale že teamu není co vytknout