10 nejlepších míst na světě

Nedávno jsem četl knížku Konec Prokrastinace od Petra Ludwiga a v části Osobní vize a uvědomil si, že mě naplňuje cestování. Začal jsem proto přemýšlet, kam se chci ještě podívat a kam se chci vracet (alespoň v duchu):

1. Anjuna, India

IMG_3846Anjuna je mé synonymum klidu v duši. Cíl po dlouhé cestě na druhý konec světa. Je to zapomenuté městečko v indickém státě Goa, bývalá výspa holandské komunity hippies. Pláž není nic extra, právě proto se vyhnula davům turistů a mimo sezonu zažívá překvapivý klid. Jen pár lidí, smečka psů a několik usměvavých prodavaček cetek. Podél pláže, kde slunce zapadá několik hodin, je několik poloprázdných rákosových barů. Nejlepší je Shore Bar  kde můžete sedět celý den, spřátelit se s obsluhou, dostat svělé jídlo a nejlepší smoothie na světě.

 

a

2. Hotel Inglaterra, Havana

IMG_1702Samé centrum staré Havany, po ulici jezdí obrovská americká auta z 50. let a nesvítí ani jedna reklama, ani jeden McDonald. Klidně by mohlo být o 40 let míň a nikdo to nepozná. Stojím na střeše koloniálního hotelu Inglaterra. Za mnou sedí přátelé z celého světa. Nikdy bych je nepotkal, kdybych necestoval tisíce kilometrů. A už je třeba nikdy neuvidím. Do zní naživo Hasta Siempre Commandante, od muzikantů, na kterou by se v Praze stály fronty.

a

3. Taj Mahal, India

IMG_4419Provařený turistický spot, dá se říct. Ale objezdil jsem jich spoustu a  ten pocit, který při spatření monumentálního Taj Mahalu zažijete je naprosto unikátní. Nevadí vám ta několikahodinová cesta vlakem, nevadí vám davy turistů ani to, že si vás fotí indičtí výletníci. Cítím, že zrovna teď a zrovna tady mám být, zváštní pocit niterného štěstí i pokory. U největšího důkazu lásky, jaký byl postaven.

aa

a

4. Javorový, Třinec

1002797_10151426498205286_1770115876_nJe to jediná trasa, kde unavím svého psa a ne naopak. Já vím, mám to za barákem. Ale stačí 20 minut chůze a vidím svůj rodný kraj z osvobozujícího nadhledu. Hodinka ostrého stoupání a vidím z nadhledu všechny problémy. A potom ta symbolika vrcholu – cíle a euforie, většinou umocněno západem slunce nebo čepovaným Radegastem:) Dolu jdu jako jiný člověk.

a

a

5. Bláhovka, Brno

DSC04326Nejlepší pivo na světě, nekecám. Když si tam dáte 2-3 kousky, máte pocit, že Brno je vlastně celý svět. V době mé největší slávy mě dokonce pozdravil při vstupu personál a to je co říct. Brněnsky namachrovaní číšníci v létě v 10 večer pravidelně nahánějí hosty ze „zahrádky“ dovnitř. Venku je to lepší – uvnitř je jenom kouř, pivo, chlebíčky a spousta lidí a příběhů. Vzpomínám, doby slávy jsou už ale pryč pro nás oba.

 

a

a

6. Mission street, San Francisco

IMG_2013Je-li San Francisco melting pot, je pro mě Mission street jeho tepnou. Celý svět na jedné ulici, žije vedle sebe ale zároveň ve zvláštní harmonii. Zažil jsem tam nejlepší sushi na světě a koupil si sako v obchodě pro mafiány. Město beatniků i hippies si žije na ulici vlastním poklidným životem a v horních patrech mrakodrapů se rodí nový Google a Facebok. Přitom poslední, co člověk cítí je, že je tam cizinec.

a

a

7. Ochodzita, Koniakow


ochodzita

Dlouho jsem hledal místo, kde vzít cizince, aby poznali poetiku Slezska a našel to až v Polsku, několik kilometrů za Bukovcem. Autentická krčma s bodrou obsluhou v krojích, lokálními jídly, často živou hudbou. A profi službami i přestože obrovský šenk často praská ve švech. Navíc hospoda stojí na úpatí kopečku Ochodzita (opředenými zbojnickými pověstmi), ze kterého je úžasný výhled 360° na Beskydy i Tatry. Představuji si, že tam v alternativním životě bydlím a vidím tu každé ráno (btw minule tam byl pozemek na prodej) – a pražský gorol ve mě cítí žal 🙂

 

a

 

8. Narbonne, Francie

cafe-cultureByl jsem několikrát v Paříži. Pokaždé okouzlen městem a zároveň znechucen Francouzy. Narbonne je tak nějak jiné – pobíhající děti, vyklidnění obyvatelé a kavárnička na náměstí, kde ocení vaši francouzštinu úsměvem. Sic dojem z jednoho slunečného odpoledne, ale pocit z místa přetrval. V Narbonne by chtěl žít každý!

a

a

9. Letná, Praha

IMG_2360Asi je povinností zmínit i místo z města, ve kterém teď trávím nejvíce času:) Stolky a lavice nad Prahou v létě přeplněny Pražany, kteří si užívají výhledu na město – všude bzukot, smích, psi a pivo. V podstatě je to jediný okamžik, kdy cítím, že je Praha u mých nohou a ne naopak. a a

a

a

10. Destiny bar, Třinec

IMG_2459Celý život chci podnik, kde můžu přijít sám, sednout si na bar, koukat, klábosit s obsluhou. Ta to dělá srdcem, rozumí své práci a neztratila by se ani ve velkoměstě. Destiny je nekuřácký bar, s obrovským výběrem premiového alkoholu, skvělou kávou a nadupaným jukeboxem. Destiny dělá z vesnického Třince Město a sebral mi poslední argument, proč se za XX let nevrátit do rodného města.

a

 

 

To je všechno?

O jakých místech by šlo ještě psát? Pod čarou těsně zůstal londýnský Greenwich, pařížský hřbitov Per-la-Chez, pohádková krajina Vinales na Kubě nebo klášter Moni Preveli na Krétě. Cítím, že ještě nemám vyřízené účty s Barcelonou, Valencií i Paříží. Snad dostanu příležitost. A taky je třeba započítat každý basketbalový kurt a taneční parket 😀



929 x zobrazeno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *